O knize Alone in Berlin. A taky o tom, proč nečíst české anotace

07/31/2016

Alone in Berlin (nebo také Jeder stirbt für sich allein, Every Man Dies Alone či Každý umírá sám) – tuhle knihu jsem objevila asi před rokem během bloudění po Berlíně. Tehdy jsem se rozhodla volné dny strávit úplně sama, a tak titul odpovídal mé situaci. Byla jsem „alone in Berlin“ a náramně si to užívala, na rozdíl od postav románu Hanse Fallady.

Otto Quangel, jeden z hrdinů knihy, nejprve souzní s nacistickým režimem. Když však jeho syn přijde na frontě o život, změní názor a začne odmítat krutosti války. Proti Hitlerovi bojuje protirežimními vzkazy psanými na pohlednice, které spolu se svou manželkou umisťuje po Berlíně.

Pohlednice nezastavily válku

Postarší muž pocházející z dělnické třídy má mezi svými kolegy pověst pracanta nezajímajícího se o politiku. Jen málokdo by tipoval, že se pohlednice staly jeho novým smyslem života. Otto doufá v zastavení války a často přemýšlí, jak lidé reagují na jeho vzkazy. Jednou zvědavosti podlehne, což se mu vymstí.

Hans Fallada se při psaní inspiroval skutečnými osudy. Otto a Elise Hampel šířili během druhé světové války po Berlíně pohlednice s texty odsuzujícími Hitlerův režim. Motorem jejich odporu byla smrt bratra Elise Hampel, který padl ve Francii. Kniha Hanse Fallady vyšla už v roce 1947 a šlo tak o vůbec první německý román odsuzující nacismus.

Vyhněte se spoilerům

Pokud si knihu přečtete v anglickém originále a nejste obeznámeni s osudy manželů Hampelových, raději se vyhněte českým anotacím, které vám hned v první větě prozradí vyvrcholení příběhu.

A jak už to bývá, román má i své filmové zpracování. To nejnovější bylo představeno letos na Berlinale, snímek by měl vstoupit do kin na podzim.

No Comments

Když čekáte od knížky příliš… Dívka v pavoučí síti mě trochu zklamala

06/26/2016

Za dva měsíce to bude pomalu rok, co s velkou pompou vyšlo pokračování úspěšné trilogie Milénium Stiega Larssona. Asi největší internetový obchod s knihami ve Švédsku Bokus.com měl v té době na hlavní stránce umístěné odpočítávání, kniha se začala prodávat v několika desítkách zemí ve stejný čas, aby se zamezilo pirátství. Lidé dokonce stáli fronty před knihkupectvími! Za nějakou dobu se začaly prodávat i elektronické verze, přičemž já jsem ji koupila na Bokon.se, odkud si můžete e-booky poslat přímo do Kindlu.

Byla to výzva

Dívku v pavoučí síti, kterou jsem si pořídila ve švédském originálu Det som inte dödar oss, jsem postupně odkládala a znovu se k ní vracela. Dočetla jsem ji až teď. Důvod je prostý: byla to výzva. Dosavadní tři díly jsem přečetla v češtině a doslova jsem hltala švédské filmy natočené podle knižních předloh. Pokračování jsem se ale rozhodla přečíst v originále (což se dá přeložit jako můj pokrok ve švédštině). Jenže kniha se četla pomalu a přišla mi i trochu nudná. Jednou jsem se dokonce musela vrátit úplně na začátek, protože jsem během měsíční pauzy zapomněla část děje.

Původní tři díly napsal Stieg Larsson, který v roce 2004 náhle zemřel (v roce 2008 byl druhým nejprodávanějším autorem na světě, a tak se největšího úspěchu nedožil). Dlouho se proto spekulovalo, zda někdy vyjde pokračování. Stieg Larsson před smrtí údajně rozepsal další díl, jak tvrdila jeho přítelkyně. Ta se také rozhodla knihu dopsat. Jenže, jak už to bývá, došlo k tahanicím o dědictví, a tak se nakladatelství obrátilo na Davida Lagercrantze, autora slavné biografie o švédské fotbalové hvězdě Já jsem Zlatan, který čtvrtý díl bez podkladů od Stiega Larssona napsal.

Další dva díly

Vznikla tak kniha, která sice líčí čtenářovi další osudy známých hrdinů, ale ti v podání Davida Lagercrantze jako by ani neměli vlastní vůli. Často pohání děj jiné postavy, byť to není nutné. Hlavní aktéři se proto někdy stávají jen pozorovateli děje. Samotný konec byl předvídatelný, byť povedeně nedořečený. Ale těžko říct, jestli za mé přísné hodnocení nemůže i příliš velké očekávání.

V plánu jsou další dva díly, které by měly vyjít v letech 2017 a 2019. David Lagercrantz se nechal slyšet, že vymyslel skvělou zápletku. A já jen přemýšlím, jestli to všechno není jen navoněná reklama.

1 Comment

Byl za tím Starbucks, nebo jen štěstí?

02/16/2015

Říkejme téhle publikaci knižní product placement nebo reklama, která má být potvrzením, že takzvaného amerického snu lze dosáhnout i v pokročilejší fázi života, a to ještě k tomu prací pro kavárenský řetězec Starbucks. Autor knihy Jak mi Starbucks zachránil život Michael Gates Gill je padesátník, který přijde o dobře placenou práci, jistotu pravidelné mzdy a také o zdravotní pojištění.

Posedává, popíjí kávu a hledá zaměstnání, když se s ním dá do řeči manažerka kavárny a možná trochu v žertu mu ji nabídne. A protože Michael před sebou nemá vidinu lepší kariéry, začne umývat toalety, uklízet, připravovat kávu a pracovat za kasou. V knize poměrně názorně popisuje, jak se připravuje káva ve Starbucks, jak vypadají jednotlivé procesy v této společnosti a také koncept partnerství, na kterém je řetězec založen.

V angličtině má úzká kniha v názvu dovětek: A Son of Privilege Learns to Live Like Everyone Else. Michael Gates Gill se toho během  práce pro Starbucks hodně naučí. Například bojovat s odřenými chodidly nebo zapomenout na doby, kdy byl součástí privilegovaného světa, jak sám popisuje, ale prakticky neustále zdůrazňuje svoji jinakost, kterou by se měl zřejmě lišit od ostatních zaměstnanců kavárny.

Vyprávění má jasný začátek, konec je však neurčitý. Najde si Michael přítelkyni a skončí vše hollywoodským happy endem? Nebo povýší a dostane se zpět mezi privilegované? O tom nepadne v knize ani zmínka, a tak, pokud vás zajímá pokračování, budete si ho muset vygooglovat.

No Comments