Byl za tím Starbucks, nebo jen štěstí?
Říkejme téhle publikaci knižní product placement nebo reklama, která má být potvrzením, že takzvaného amerického snu lze dosáhnout i v pokročilejší fázi života, a to ještě k tomu prací pro kavárenský řetězec Starbucks. Autor knihy Jak mi Starbucks zachránil život Michael Gates Gill je padesátník, který přijde o dobře placenou práci, jistotu pravidelné mzdy a také o zdravotní pojištění.
Posedává, popíjí kávu a hledá zaměstnání, když se s ním dá do řeči manažerka kavárny a možná trochu v žertu mu ji nabídne. A protože Michael před sebou nemá vidinu lepší kariéry, začne umývat toalety, uklízet, připravovat kávu a pracovat za kasou. V knize poměrně názorně popisuje, jak se připravuje káva ve Starbucks, jak vypadají jednotlivé procesy v této společnosti a také koncept partnerství, na kterém je řetězec založen.
V angličtině má úzká kniha v názvu dovětek: A Son of Privilege Learns to Live Like Everyone Else. Michael Gates Gill se toho během práce pro Starbucks hodně naučí. Například bojovat s odřenými chodidly nebo zapomenout na doby, kdy byl součástí privilegovaného světa, jak sám popisuje, ale prakticky neustále zdůrazňuje svoji jinakost, kterou by se měl zřejmě lišit od ostatních zaměstnanců kavárny.
Vyprávění má jasný začátek, konec je však neurčitý. Najde si Michael přítelkyni a skončí vše hollywoodským happy endem? Nebo povýší a dostane se zpět mezi privilegované? O tom nepadne v knize ani zmínka, a tak, pokud vás zajímá pokračování, budete si ho muset vygooglovat.