Bohemian Rhapsody. Když hrají hudbu skupiny Queen i na kluzišti, je to znamení, že musíte zajít na film

01/1/2019

Proč jít na film, ke kterému vám prozradí spoilery už v dětství? Hudba kapely, o které tenhle film je, zní všude už roky a s premiérou filmu jako by se už poněkolikáté vzkřísila legenda. Dokonce i na kluzišti na Letné vyměnili anonymní hity z koupališť za We Are The Champions. A je úplně jedno, že se právě v té chvíli marně snažíte balancovat a připadáte si jako cokoliv jiného, jen ne šampioni z hitu kapely Queen.

Bohemian Rhapsody podle všeho trhá rekordy v českých kinech a například paní, která vedle mě seděla v zaplněném kině, šla na film už podruhé. Přitom se můžeme dohadovat, jestli snímek není spíš jen o Freddiem Mercurym.

Jenže o jeho dětství nebo partnerech není ve snímku ani zmínka, s výjimkou snoubenky a přítele, s nímž žil až do své smrti v roce 1991. Drogy se tu objeví jen jako kulisy pohozené na stole v obýváku a zmínky o bouřlivém sexuálním životě Mercuryho zůstanou skutečně jen zmínkami. Film si navíc bohužel trochu pohrává s realitou.

Pozor na spoilery ;)

Nejvíc asi v okamžiku, kdy ještě před velkým dobročinným koncertem Live Aid Freddie oznamuje přátelům z kapely, že je nemocný. Ve skutečnosti však prý tehdy ještě Mercury o své nemoci nevěděl a ani média o ní nespekulovala.

Podobných nepřesností najdete ve filmu spoustu a na internetu jich najdete celé dlouhé seznamy, a tak zmíním spíš jednu kuriozitu, totiž vyprávění kolegy, který byl překvapen faktem, že jeho přítelkyně sice znala skupinu Queen z rádií, ale netušila o životním osudu Mercuryho. „On je homosexuál?“ ptala se v kině. „On umře na AIDS, že jo,“ ujišťovala se vzápětí vyděšeně.

Trochu mě mrzí, že pro mě nebyl snímek překvapivý jako pro ni, ale to je úděl všech těch, kteří si sem tam přečtou něco o hudbě a také dětí 90. let, které prožily éru návratu kapely Queen po smrti Mercuryho.

To však neznamená, že by film nefungoval, protože všechny ty velkolepé scény mě položily na lopatky, byť tu jde o jednoduchou dějovou linku, totiž polepšení zlého hocha Freddieho, který nakonec najde cestu ke spokojenosti, i když cena je vysoká. A do toho všeho přijde léto 85 s dobročinným galakoncertem Live Aid… Komu by neukápla alespoň jedna slza?

1 Comment

Jeden den, jedna zpráva o prezidentské kandidatuře. Ve filmu Mimořádná zpráva

07/13/2018

Dvě redakce, dvě různá média a jedno tajemství, které hodlají novináři odhalit, i když jim leckdy není přáno. Tak nějak by se v lehce bulvárním stylu dal popsat dokumentární snímek Tomáše Bojara s názvem Mimořádná zpráva (Breaking News).

Psal se začátek roku 2017 a mnozí komentátoři spekulovali, zda se bude Miloš Zeman opětovně ucházet o prezidentský úřad. Svou kandidaturu prezident neoznámil národu zcela otevřeně a veřejně na tiskové konferenci, nejdřív tuto informaci prozradil trochu utajeně v okruhu svých příznivců a přátel, které pozval začátkem března 2017 na Pražský hrad.

Tuhle informaci musíte mít

Dokumentarista Tomáš Bojar se tématu chopil a sledoval v rozhodující den dva týmy, totiž redakci Hospodářských novin a zpravodajství České televize.

Obě redakce pracují nezávisle na sobě, oživují své kontakty a snaží se zajistit si informace přímo ze setkání na Pražském hradě, kam novináři nebyli zváni. Výjimkou byla asi jen ČTK a také redaktor ČT Vladimír Keblúšek, kterému se podařilo dostat do sálu a propašovat techniku, pomocí které nahrál a odvysílal projev Miloše Zemana.

Důvod je zřejmý. Tak důležitou informaci, jakou je prezidentská kandidatura, jednoduše musíte mít a zveřejnit. Nad některými událostmi nemůžete mávnout rukou, protože jsou příliš zajímavé nebo důležité.

Jeden den skončil, předvolební maraton začal

Pro nezasvěceného diváka bude dokument zajímavým vhledem do práce novináře, newsroomu a zákulisí televizního vysílání. Během sledování snímku se možná pak zapomene pozastavit nad pracovní dobou, protože, jak ze snímku vyplývá, oba šéfredaktoři pracují od rána do pozdního večera, aby rozhodli jaké informace zveřejnit, respektive které z připravených článků poslat do tisku. Pokud však je vám novinářské prostředí trochu blízké, neobjevíte v dokumentu nic nového.

Tomáš Bojar dění nijak nekomentuje, neptá se a zřejmě často čerpá z pevně umístěných kamer v kancelářích jednotlivých redakcí. Přesto všechno se mu povede odvyprávět příběh o každodenní novinářské práci a zároveň o zprávě, která tak trochu předznamenávala předvolební dění.

No Comments

Borg vs. McEnroe. Tenis nebyl nikdy fotogeničtější

01/28/2018

Moje znalosti tenisu se omezují jen na fakt, že jsem kdysi randila s chlapem, který se aktivně o tuto hru zajímal a někdy si ji i zahrál. Tak daleko, aby mě vzal na kurt, jsme to ale nedotáhli. Možná i proto, že ani během zápasů českých tenistů nesedím u televize a nefandím. Do kina na film Borg/ McEnroe mě tedy přivedly spíš pochvalné recenze a zájem o severskou kinematografii než fanouškovství.

Až po zhlédnutí filmu jsem si vygooglovala, že Švéd Björn Borg vyhrával od poloviny 70. let French Open a Wimbledon jako na běžícím páse. Ve Švédsku jsem na něj však už narazila, bývalý tenista je dnes totiž majitelem oděvní značky Björn Borg AB, která se specializuje na produkci sportovního oblečení a spodního prádla.

Vraťme se však k filmu. Ten ukazuje atmosféru Wimbledonu 1980, kdy se proti Björnu Borgovi postavil Američan John McEnroe. Snímek však není záznamem tenisového zápasu, ukazuje osudy obou hráčů, které vyvrcholí zápasem ve finále. A zatímco Borg obhajuje svůj pátý titul, McEnroe chce sesadit tenisovou legendu z trůnu Wimbledonu. Oba jsou výborní sportovci, ale neskutečně odlišní.

McEnroe, kterého ztvárnil Shia LaBeouf, působí nevyrovnaně, při zápasech se hlasitě dohaduje a mezi diváky není oblíbený. Borg zůstává stoicky klidný, závislý na rituálech. Jeho pedanství, se kterým kontroluje tenisové rakety, jako by hraničilo s mentální poruchou.

Björna Borga si zahrál švédský herec Sverrir Gudnason, kterého možná (ne)znáte z filmů Call Girl, Vážná hra (Den allvarsamma leken) nebo Láska a citróny (Små citroner gula). Nejnověji si má zahrát v americkém filmu Dívka v pavoučí síti (The Girl in the Spider’s Web), pokračování trilogie Milénium Stiega Larssona.

Týmy obou tenisových hvězd očekávají výhru, fanoušci podpisy, přítelkyně zájem, trenéři výkon… A to všechno na oba padá. Nervozita stoupá i ve filmu spolu s blížícím se finále. Pokud přijdete do kina stejně nepoučeni o sportovní historii jako já a předem jste si nenašli ani výsledek zápasu, dokáže vás film vyšponovat do nejvyšších obrátek, jako byste se měli turnaje sami zúčastnit. Záběr s Borgem střídá záběr ukazující McEnroa. Vlastně ani netušíte, komu byste měli fandit. Ve finále pak možná uvidíte, že i tenis může být fotogenický.

Možná vás pak překvapí, že se natáčelo také na pražské Štvanici a že si ve filmu zahrála také Tuva Novotny, jejíž otec pochází z Prahy a ona sama v Česku studovala. A nebyl by to alespoň částečně švédský film, kdyby si v něm nezahrál také Stellan Skarsgård, tentokrát v roli trenéra Björna Borga.

1 Comment