Stanování v Rakousku. Taková byla dovolená v době koronavirové

24. 9. 2020
Rakousko. Koláž s běžící krávou a horami

Rakousko, to je pro mě Vídeň a pak taky vzpomínky na brzké ranní postávání u benzinky, nedílnou součást letních autobusových zájezdů do Itálie, které jsem podnikla ještě jako dítě s mamkou. Jindy jsem se do Rakouska nepodívala.

Leto se to změnilo. Sice se v létě dalo létat relativně bez omezení, ale nikdo si během cestování nemohl být jistý, kdy na něj nedopadnou opatření a nebude k návratu potřeba test na koronavirus nebo čtrnáctidenní karanténa. Rakousko navíc oplývá přírodou, kde hravě udržíte rozestupy od dalších turistů.

Vyrazili jsme k jezeru Wolfgangsee, které byste na mapě našli nedaleko Salcburku, města Wolfganga Amadea Mozarta, Mozartkugeln a, jak jsem během cesty nazpět zjistila, taky malebného centra.

Vzhledem k tomu, že šlo o moje vůbec první dlouhodobé stanování a také o první pořádnou návštěvu hor s chozením po vysokých kopcích, sepsala jsem pár začátečnických poznatků.

Stezka pro cyklisty? To ještě nic neznamená

Nikdy si nevybírejte trasu pochodu podle toho, že se vám na mapě zdá jednoduchá a navíc je přece pro cyklisty, takže chodci ji zvládnou jakbysmet. Nemusí to být pravda. S podobným přístupem jsme zvládli vybrat trasu, kterou jsme od stolu považovali za jednoduchou a odpočinkovou, ale nakonec šlo o pořádný výšlap, během kterého jsme za letního horského dne propotili trička a po kterém mě pořádně bolely hamstringy.

Vrchol Schafbergspitze v Rakousku. A za horou letní modrá obloha

Všude samé krávy

V Rakousku je hodně krav. A jsou všude. Pohodově se procházejí po horách, bez kravínů a omezených ploch. Ve 100 procentech vypadaly spokojeně. Aby ne. Vždyť můžou přežvykovat trávu skoro nonstop! Dokonce i v noci. Za stanem se nám nonstop líně procházelo stádečko krav, které se po nocích páslo, pilo a vydávalo různé zvuky, na které z městského života rozhodně nejste zvyklí.

Kráva uprostřed lesa v Alpách

Hledání řádu tam, kde není

Během stanování jsem narazila na řadu problémů, ze kterých jsem šílela. Třeba fakt, že si nejsem schopná zabalit krosnu tak, abych nemusela neustále něco hledat a přebalovat pořád dokola. Tento problém by nejspíš vyřešila krosna s dolní a horní komorou, protože počet věcí, které jsem si s sebou vzala, jsem snížila na hraniční únosné minimum.

Jídlo! Klobásy a trhanec

Když si budete snažit vybavit chutnou a oblíbenou kuchyni, asi vám na mysli vytane ta italská, někomu španělská nebo třeba asijská. Jenže Rakousko, to je taky dobré jídlo, vynikající maso, domácí chleba, teplé klobásky plněné tajícím sýrem a trhanec, dezert, který se objemem většinou podobá spíš hlavnímu jídlu i s přílohou než menší dezertní porci.

Předem doporučuji prozkoumat ceny v restauraci ještě před usednutím ke stolu. Rakousko mi totiž přišlo o dost dražší než Německo.

Dovolená v Rakousku však může být velmi osvěžující cestou za hranice všedního dne, přitom se můžete vydat i jen malý kus od hranic Česka. Rakušané jsou hlasití, poměrně přátelští a rozumí anglicky, i když mně zásadně odpovídali německy :)

No comments yet.

Write a comment: