Když to chcete od Nového roku dělat jinak, ale…

24. 1. 2017

Leden je měsíc z výprodeje. S nevýhodou se potýká už na začátku. Přichází po prosinci, kdy jsou výlohy obchodů vyleštěné a všude se třpytí vánoční ozdoby. Poté konečně dojde na chvíle klidu, čekání na Silvestra a nové datum v kalendáři. A pak…

Pak nic. Lesk výloh se pomalu vytrácí pod vrstvami prachu a přicházejí mrazy.

Koncem roku 2016 řada lidí upínala své naděje k dnes už letošku. Jenže leden je spíš mezidobí, časem návratů do práce, kdy se obchody zbavují vánočních kolekcí. Tak první měsíc v roce přichází o zbytek svého lesku.

Nepřidají mu ani všechna ta nesplněná předsevzetí, která vydrží s trochou štěstí do jara. Každoročně potkávám na hot józe začátečníky, kteří si říkají, že ode dneška to bude jinak. Mnozí to však vzdávají ještě během zimy nebo začátkem jara, kdy už není třeba chodit za teplem do vytopeného sálu. Netvrdím, že cvičení nechají všichni, ale lednové začátky bývají náchylné na brzké konce. A mé začátky se tomuto stereotypu nijak nevymykají, byť nemusí jít jen o začátky novoroční.

Všechno nové se totiž musí alespoň trochu promyslet, k čemuž obvykle během euforických konců ledna nedojde, a tak mají některá předsevzetí podobně dlouhou výdrž jako bleskurychlé plánování.

Comments are closed.