Dokument Amy: bulimie, drogy a hra showbyznysu
Bylo horko, že by člověka do místnosti bez klimatizace nevyhnal. Větrání sice jelo ve Světozoru naplno, ale v zaplněném kinosálu zhoustl vzduch a s přibývajícími minutami sledování osudu zpěvačky Amy Winehouse přibývaly i krůpěje potu. Venku se ochladilo na 30 stupňů, v sále bylo nejspíš jen o tři stupně méně.
Uplynul den od české premiéry dokumentárního snímku Amy a něco málo přes měsíc od premiéry světové. „My jsme čekali na premiéry zahraničních filmů třeba i několik let. Někdy jsme se ani nedočkali,“ připomněl mi jeden můj známý při vzpomínání na situaci před rokem 1989. Ale vůbec mě neuchlácholil. Na dokument Amy jsem se totiž těšila od první recenze.
Amy Winehouse byla fenomenální zpěvačka, prý i jazzový snob, žena, kterou novináři stíhali a komentátoři si ji vybrali jako terč primitivních žertů, naznačuje režisér snímku Asif Kapadia. Zatímco muži závislí na alkoholu a drogách jsou považováni za drsné rockery a rebely jako z reklam na cigarety nebo alkohol, ženy se ve stejném případě dočkají opovržení.
Snímek Amy je však zajímavější než by se mohlo na první pohled zdát. Poodhaluje totiž pravidla showbyznysu a hudebního průmyslu vůbec, který život umělce, jenž má ambici vystupovat v malých jazzových klubech, ale nějakou náhodou se stane slavnějším než se předpokládalo, může pomalu rozložit.
Shromážděné záběry a rozhovory tvořící základní kostru dokumentu navíc neukazují otce Amy právě v nejlepším světle. A tedy vůbec překvapivé, že otec zpěvačky Mitch Winehouse a její bývalý přítel Reg Traviss přišli s myšlenkou na natočení vlastního dokumentu.