Tekutý písek

04/27/2020

Po dlouhé době jsem se zas dívala na seriál, který jsem jedním dechem dokoukala do konce. Během karantény jsem zhlédla švédskou šestidílnou minisérii Störst av allt (nebo také Quicksand či Tekutý písek), na kterou jsem náhodou narazila při nekonečném brouzdání a hledání na Netflixu. Vracím se tak trochu ke švédštině, která poslední dobou ležela ladem. Díky karanténě znovu nacházím čas na učení tohoto germánského jazyka a navíc napjatě sleduji mrazivá dramata. Co jiného si pustit na vyléčení depresivních nálad vzniklých během karantény než severskou detektivku?

Produkce Netflixu možná trochu sázela na jistotu, když vyšla ze stejnojmenné knižní předlohy autorky a právničky Malin Persson Giolito. V roce 2016 byla její kniha Störst av allt prohlášena Švédskou akademií spisovatelů detektivek za nejlepší počin roku. A podle všeho bodovala i u čtenářů.

Jak vypadá švédská samotka?

Zápletka nepůsobí evropsky. O střílení ve školách slýcháváme spíš v souvislosti s děním ve Spojených státech. V budově gymnázia ve stockholmské čtvrti Djursholm došlo ke střelbě. Několik lidí zemřelo a zatčena je čerstvě osmnáctiletá Maja Norberg. Sedm měsíců tráví na samotce, kde čeká na soud. Pokud ji shledá vinnou, hrozí jí až 14 let vězení. Seriál tak logicky poodhaluje skleslost a depresi, kterou Maja prožívá v cele. Hlavně se však vrací k událostem, k nimž došlo před střelbou, a tak divák dostává šanci postupně odkrývat příběh střípek po střípku.

Je dobré připomenout, že příběh nebyl natočen podle skutečné události. Stejně tak kniha Störst av allt nereflektuje tragédii, která by se ve Švédsku stala. A jak sama autorka připomíná, její kniha nepojednává jen o střelbě a trestných činech či soudním jednání, ale také vykresluje současnou společnost.

V paneláku na předměstí Stockholmu

Maja v podstatě bydlí se Sebastianem, jehož otec je sice poměrně zámožný, ale o svého syna se nezajímá, Sebastian se stává závislejším a závislejším na drogách a současně se utápí v lítosti. Samir, další z klíčových postav seriálu, bydlí v paneláku na předměstí Stockholmu, po Maje touží, ale když za ním jednou přijede, zeptá se jí překvapeně: Co tu děláš? Přijela jsi metrem? Sem nepatříš. Jeho slova tak jen potvrzují sociální rozdíly, které seriál tematizuje.

Přijde mi, že většina švédských detektivek mívá podobnou atmosféru, a tak ani tato série znalého diváka nepřekvapí. Přesto funguje, protože nechává sledujícího občas na pochybách.

No Comments

Lagom je nové hygge. Alespoň pro tentokrát

07/6/2018

Budu žít lagom. A hlavně tak pracovat, oznámil mi asi před rokem dvěma jeden můj známý ještě dřív, než to bylo populární. Tehdy byl na vzestupu dánský fenomén hygge, slovo označující celý životní styl.

Hygge je výraz pro pohodovou atmosféru, čas strávený s lidmi, které máte rádi, v útulném prostředí. Když se zjistilo, že Dánové patří mezi nejšťastnější národ na světě, začalo se zkoumat, jestli za to všechno nemůže právě ono magické hygge. Pulty knihkupectví zavalily knihy o tom, jak hygge prožívat, i když někteří autoři zřejmě nepochopili, že k hygge nepotřebujete ručně pletenou deku za 5 tisíc nebo stylový hrnek. A protože jsem vždycky ve všem módním pozadu, žádnou z knih o hygge nevlastním.

Hodně, nebo málo? Lagom!

Sousední Švédové používají v podobném významu slovo mysigt, což v překladu znamená útulný. Útulný však není jen byt či dům, ale i ta slastná chvíle, kdy v pátek přijdete domů z práce, uvaříte si kafe, otevřete pytlík sladkostí a nohy si položíte na stůl. Přesně tenhle požitkářský okamžik může být pro mnoho z nás mysigt.

Rok se sešel s rokem a nakladatelství teď preferují švédský životní styl. O mysigt však nejde, teď je všechno lagom. Lagom znamená vyrovnanost, tak akorát, ani málo, ale ani příliš. Tohle slovo se může vztahovat k čemukoliv a popisuje životní styl stejně dobře jako hygge.

Švédové tvrdí Lagom är bäst! Nejlepší je vše tak akorát! A nebo také För mycket och för litet skämmer allt. To v doslovném překladu znamená Příliš mnoho nebo příliš málo všechno zkazí.

Lagom znamená být milý, ale ne příliš, být chytrý, ale ne vychytralý, v pátek vyrazit na pivo, ale nevypít 15 kousků a alespoň jednu zelenou na cestu. Takový způsob trávení pátečního večera by nebyl dostatečně lagom. A navíc by vás ve Švédsku vyšel pěkně draho.

Lagom je všechno. Kromě sladkostí a kafe

Podle logiky lagom bychom měli pracovat hodně, ale ne příliš. Pokud zůstanete v práci přesčas, neznačí to pracovitost, ale spíš fakt, že si neumíte organizovat čas a jednoznačně určit priority. Lagom je jíst dostatečně, ale vyhnout se přejídání. A taky třeba mít dostatek peněz, ale ne příliš.

Lagom přesně vystihuje můj pocit ze Švédska, kde je všechno tak akorát. Pokud se tedy nebavíme o kávě a sladkostech, protože v těchto dvou disciplínách se Švédové každoročně umísťují na předních žebříčcích.

Celý tenhle přístup ke světu vychází z protestantské morálky, částečně odpovídá minimalistickému přístupu k životu severských zemí. Navíc je spojen s historií Švédska, která nebyla vždycky růžová.

Místo knihy o lagom si zkuste přečíst třeba populárně naučnou knihu Modern-Day Vikings: A Practical Guide to Interaction with the Swedes. I v ní píše autorka o lagom, ale zasazuje ho do kontextu. Čtení je to zábavné, ale bohužel nedostupné v českém překladu. Verze pro Kindle to tedy jistí.

2 Comments

Roboti jsou tady. Zatím jen v seriálu Äkta människor

06/10/2018

Mám dojem, že seveřané často přicházejí s přelomovými nápady, ale buď se na jejich výtvory zapomene, nebo je někdo přeloží a proslaví se, zatímco severští tvůrci zůstávají na pozadí. Myslím, že se tomu tak děje hlavně v kinematografii. Kdo zná film Muži, kteří nenávidí ženy v americkém podání s Danielem Craigem v hlavní roli? A kdo si vzpomene na původní švédský snímek s přesvědčivým Michaelem Nyqvistem a rebelskou Noomi Rapace? Myslím, že většina lidí si vybaví spíš americkou verzi.

 Äkta människor vs. Humans

Nejinak tomu bývá u seriálů. Když Švédská televize natočila seriál Äkta människor (Skuteční lidé, Real Humans), inspirovala britský Channel 4 a americké AMC k natočení seriálu Humans. Nejdřív jsem se dočetla o anglicky mluvené verzi a až poději narazila na švédskou předlohu. Hned však bylo jasné, že Äkta människor prostě musím vidět, a to nejen proto, abych se necítila trapně, jak poslední měsíce zanedbávám švédštinu, ale i proto, že všichni snad čekáme na moment, kdy v openspacech převezmou naše místa roboti a my budeme moct celé dny lelkovat, zahradničit, číst si nebo cestovat.

Jenže takhle jednoduché to podle švédských tvůrců nebude. Robota si můžete podle nich koupit, ale nemůžete s ním obchodovat, obvykle ho však zaměstnáváte. Jenže roboti nemají práva jako lidé, byť někteří byli osvobozeni pomocí kódu Davida Eichera.

Děti Davida Eichera chtějí osvobodit roboty

Díky tomuto kódu získali vlastní vůli, nezávislost na lidech, umí se sami rozhodovat a žít, navazovat přátelství a také se zamilovávat. Mezi lidmi a roboty tak začínají vznikat partnerské vztahy, o jejich právech pak rozhoduje také soud, jenže nic není vyhráno.

Někteří roboti se cítí být dětmi Davida Eichera a chtějí dát svobodnou vůli všem existujícím robotům. I proti nim bojuje extremistická skupina Äkta människor, která působí spíš jako neonacistická organizace. Její členové zásadně nakupují potraviny produkované pouze lidmi a čas od času dorazí na robotí večírek s baseballovými pálkami.

Seriál není nijak časově ukotven. Vše působí, jako by se děj odehrával dnes. Když už je lidstvo tak daleko, že vytvořilo dokonalého robota, lidskou kopii, kam se poděla Tesla a domácnost řízená umělou inteligencí? říkáte si při sledování.

Tohle mi něco připomíná

Někteří z diváků by mohli tvůrcům vytýkat scény bez častých dějových zvratů a snad trochu i severskou studenost, ale to ode mě nečekejte. Seriál navíc ocení ti, kteří se zajímají o LGBT, etnicitu, sexualitu či práva (nabízí se napsat lidská, ale v tomto případě to příliš nesedí).

Během seriálu dojdete ke spoustě paralelám, protože všechny problémy, které v seriálu hlavní hrdinové řeší, vám někdy můžou být až podezřele povědomé. I dnes totiž někteří lidé vykonávají v podstatě otrockou práci, obchod s lidmi v některých oblastech světa kvete a kdoví, kdo z nás se bude někdy soudit o svá práva.

Konec druhé série tak logicky končí otevřeně a nechá vás napospas domněnkám. Další série se ve Švédsku podle všeho nepřipravuje.

No Comments