Konec Dopplera. A světa, tak jak ho známe
Pamatujete si na přibližně rok starý článek o severských knihách vhodných pro čtení nejen v parných letních dnech? Tehdy jsem přečetla jedním dechem Dopplera a pustila se do druhého dílu s názvem Náklaďáky Volvo. A když jsem dočetla knihu o Dopplerově putování Švédskem, zjistila jsem, že vyjde třetí díl. Vlastně jsem na slibované pokračování po nějakém čase trochu zapomněla.
Možná i proto, že na čtení o osudech Dopplera musíte mít tu správnou náladu a sáhnout si trochu do svědomí. Nezatoužili jste se někdy chovat podobně jako on? A také jste někdy měli všeho dost a říkali si, že možná pracujete až příliš, že jste zřejmě přehnaně pilní, což nemusí věstit nic dobrého? Tyhle otázky píšu v den, kdy jsem četla článek o tom, jak je přepracovanost cool.
Slovo seminář ho sráželo do kolen
Vraťme se však k Dopplerovi, který se po dlouhých měsících strávených putováním po lesích s losem Bongem a výletu do Švédska vrací ve třetí knize zpět do Norska. Táhne ho to do Osla za rodinou. Něco se ovšem změnilo. Jeho manželka si našla nového partnera, kterého si oblíbily i děti.
Doppler vyčkává a postupně se dotyčného chytře zbaví. Teď by se měl hlavní hrdina trilogie dočkat šťastného konce, nenechte se však mýlit. Tohle je severská literatura, pro kterou by se hollywoodský konec nehodil. A tak Doppler i po návratu k rodině stále váhá a sice ho napadne, že by se mohl vrátit do své bývalé práce, ale není toho schopen.
… nebyl na nové úkoly připravený. Jen z toho slova samotného se mu zvedal žaludek. Stejně tak ze slova projekt. A řízení podle cílů. Slovo seminář ho sráželo do kolen, ani ho nemusel vyslovovat nahlas, stačilo na něj jen pomyslet. Stejně to fungovalo s výrazy zpětná vazba a hodnocení. Nejhorší efekt však měla věta: Objasnit a přetlumočit vize a strategie. Ta mu způsobovala akutní záchvat migrény. Musel pak ulehnout na pohovku s mokrým hadrem na čele….
Je důležité, co Doppler prožil?
Spolu s opětovným setkáním Dopplera s civilizací vrací Erlend Loe svému hrdinovy do úst kritiku společnosti, jejího konzumního životního stylu se všemi módními bloggerkami, youtubery a sociálními sítěmi.
Pak se toho děje možná až příliš. Třetí kniha o Dopplerovi je totiž snad o všem. Najdete v ní porno, dávno zapomenuté norské recepty, které znovuobjevili dánští hipsteři i přípravy na konec světa. Možná si dělá Erlend Loe ze čtenářů legraci, možná si ji dělá sám ze sebe. A nebo jen chce, aby lidé četli i mezi řádky. S odstupem si myslím, že není tak důležité, co všechno Doppler zažije, ale samotné hledání.
Tajně jsem doufala v rozumné rozuzlení, jenže Erlend Loe se rozhodl s Dopplerem skoncovat jednoduše, bez zbytečných oklik a životních přelomů. Končí tak svět, jak ho známe. A to nejen proto, že konec knihy přece jen připomíná známá klišé.