„Povedená“ kampaň H&M

14. 4. 2016

Nějaké to oblečení z H&M bych ve skříni určitě našla, přiznávám. Visí mi tam určitě jedno lehké sako, a tak rozhodně nejsem dokonalý příklad „sustainable“ ženy nakupující jen u lokálních výrobců nebo v sekáčích. Od jisté doby se ale snažím některým věcem vyhýbat, třeba chození po obchodech a nakupování stále stejných věcí dokola, byť se většinou během jedné dvou sezonách rozpadnou (a tak pokrčím rameny a jdu pro další?).

I tak mě „zvedla ze židle“ kampaň World Recycle Week, kterou H&M, původem švédský oděvní řetězec, zahájí 18. dubna. Během jediného týdne plánuje od spotřebitelů sesbírat 1000 tun oděvů a jiných textilií, které hodlá recyklovat. Společnost tak přitáhne do obchodů spousty lidí. Co je ekologického na přinesení nechtěného oblečení a nákupu dalšího?

V týdnu od 18. do 24. dubna se navíc koná už pravidelná akce Fashion Revolution, do které se může zapojit kdokoliv, kdo má ve skříni oblečení z řetězce a odsuzuje práci v otrockých podmínkách či neekologickou produkci. Stačí vybraný kus oblečení vzít, ukázat cedulku s označením, kde bylo dané oblečení vyrobeno, a zeptat se jednoduše výrobce: Who made my clothes?Who Made My Clothes?

Datum akce odkazuje 24. duben 2013, kdy se v bangladéšské Dháce zřítil komplex Rana Plaza, v němž se šilo oblečení například pro Benetton, Bonmarché, Accessorize, Mango, Primark a mnohé další. Během neštěstí zahynulo 1134 lidí a přes 2500 lidí bylo zraněno.

Zástupci H&M sice tvrdí, že načasování jejich kampaně je náhodné, ale věřte jim…

Pěkný článek na toto téma napsala Lucy Siegle pro Guardian: Am I a fool to expect more than corporate greenwashing?

There is 1 comment in this article:

  1. 23. 04. 2016Libor says:

    Já bych taky doma něco od Hennes a Mauritz našel, leč zatím mi to vše ještě docela slouží. Myslím si, že zrovna my nebudeme takové ty klasické případy lidí, kteří mají doma tuny oblečení a neví co s tím, i když pravdou je, že člověk by měl vždy začít od sebe (třebas od maličkostí).