Lagom je nové hygge. Alespoň pro tentokrát

07/6/2018

Budu žít lagom. A hlavně tak pracovat, oznámil mi asi před rokem dvěma jeden můj známý ještě dřív, než to bylo populární. Tehdy byl na vzestupu dánský fenomén hygge, slovo označující celý životní styl.

Hygge je výraz pro pohodovou atmosféru, čas strávený s lidmi, které máte rádi, v útulném prostředí. Když se zjistilo, že Dánové patří mezi nejšťastnější národ na světě, začalo se zkoumat, jestli za to všechno nemůže právě ono magické hygge. Pulty knihkupectví zavalily knihy o tom, jak hygge prožívat, i když někteří autoři zřejmě nepochopili, že k hygge nepotřebujete ručně pletenou deku za 5 tisíc nebo stylový hrnek. A protože jsem vždycky ve všem módním pozadu, žádnou z knih o hygge nevlastním.

Hodně, nebo málo? Lagom!

Sousední Švédové používají v podobném významu slovo mysigt, což v překladu znamená útulný. Útulný však není jen byt či dům, ale i ta slastná chvíle, kdy v pátek přijdete domů z práce, uvaříte si kafe, otevřete sáček sladkostí a nohy si položíte na stůl. Přesně tenhle požitkářský okamžik může být pro mnoho z nás mysigt.

Rok se sešel s rokem a nakladatelství teď preferují švédský životní styl. O mysigt však nejde, teď je všechno lagom. Lagom znamená vyrovnanost, tak akorát, ani málo, ale ani příliš. Tohle slovo se může vztahovat k čemukoliv a popisuje životní styl stejně dobře jako hygge.

Švédové tvrdí Lagom är bäst! Nejlepší je vše tak akorát! A nebo také För mycket och för litet skämmer allt. To v doslovném překladu znamená Příliš mnoho nebo příliš málo všechno zkazí.

Lagom znamená být milý, ale ne příliš, být chytrý, ale ne vychytralý, v pátek vyrazit na pivo, ale nevypít 15 půllitrů a alespoň jednu zelenou na cestu. Takový způsob trávení pátečního večera by nebyl dostatečně lagom. A navíc by vás ve Švédsku vyšel pěkně draho.

Lagom je všechno. Kromě sladkostí a kafe

Podle logiky lagom bychom měli pracovat hodně, ale ne příliš. Pokud zůstanete v práci přesčas, neznačí to pracovitost, ale spíš fakt, že si neumíte organizovat čas a jednoznačně určit priority. Lagom je jíst dostatečně, ale vyhnout se přejídání. A taky třeba mít dostatek peněz, ale ne příliš.

Lagom přesně vystihuje můj pocit ze Švédska, kde je všechno tak akorát. Pokud se tedy nebavíme o kávě a sladkostech, protože v těchto dvou disciplínách se Švédové každoročně umísťují na předních žebříčcích.

Celý tenhle přístup ke světu vychází z protestantské morálky, částečně odpovídá minimalistickému přístupu k životu a ekologické orientaci severských zemí. Navíc je spojen s historií Švédska, která nebyla vždycky růžová.

Místo knihy o lagom si zkuste přečíst třeba populárně naučnou knihu Modern-Day Vikings: A Practical Guide to Interaction with the Swedes. I v ní píše autorka o lagom, ale zasazuje ho do kontextu. Čtení je to zábavné, ale bohužel nedostupné v českém překladu. Verze pro Kindle to jistí.

2 komentáře

Roboti jsou tady. Zatím jen v seriálu Äkta människor

06/10/2018

Mám dojem, že seveřané často přicházejí s přelomovými nápady, ale buď se na jejich výtvory zapomene, nebo je někdo přeloží a proslaví se, zatímco severští tvůrci zůstávají na pozadí. Myslím, že se tomu tak děje hlavně v kinematografii. Kdo zná film Muži, kteří nenávidí ženy v americkém podání s Danielem Craigem v hlavní roli? A kdo si vzpomene na původní švédský snímek s přesvědčivým Michaelem Nyqvistem a rebelskou Noomi Rapace? Myslím, že většina lidí si vybaví spíš americkou verzi.

 Äkta människor vs. Humans

Nejinak tomu bývá u seriálů. Když Švédská televize natočila seriál Äkta människor (Skuteční lidé, Real Humans), inspirovala britský Channel 4 a americké AMC k natočení seriálu Humans. Nejdřív jsem se dočetla o anglicky mluvené verzi a až poději narazila na švédskou předlohu. Hned však bylo jasné, že Äkta människor prostě musím vidět, a to nejen proto, abych se necítila trapně, jak poslední měsíce zanedbávám švédštinu, ale i proto, že všichni snad čekáme na moment, kdy v openspacech převezmou naše místa roboti a my budeme moct celé dny lelkovat, zahradničit, číst si nebo cestovat.

Jenže takhle jednoduché to podle švédských tvůrců nebude. Robota si můžete podle nich koupit, ale nemůžete s ním obchodovat, obvykle ho však zaměstnáváte. Jenže roboti nemají práva jako lidé, byť někteří byli osvobozeni pomocí kódu Davida Eichera.

Děti Davida Eichera chtějí osvobodit roboty

Díky tomuto kódu získali vlastní vůli, nezávislost na lidech, umí se sami rozhodovat a žít, navazovat přátelství a také se zamilovávat. Mezi lidmi a roboty tak začínají vznikat partnerské vztahy, o jejich právech pak rozhoduje také soud, jenže nic není vyhráno.

Někteří roboti se cítí být dětmi Davida Eichera a chtějí dát svobodnou vůli všem existujícím robotům. I proti nim bojuje extremistická skupina Äkta människor, která působí spíš jako neonacistická organizace. Její členové zásadně nakupují potraviny produkované pouze lidmi a čas od času dorazí na robotí večírek s baseballovými pálkami.

Seriál není nijak časově ukotven. Vše působí, jako by se děj odehrával dnes. Když už je lidstvo tak daleko, že vytvořilo dokonalého robota, lidskou kopii, kam se poděla Tesla a domácnost řízená umělou inteligencí? říkáte si při sledování.

Tohle mi něco připomíná

Někteří z diváků by mohli tvůrcům vytýkat scény bez častých dějových zvratů a snad trochu i severskou studenost, ale to ode mě nečekejte. Seriál navíc ocení ti, kteří se zajímají o LGBT, etnicitu, sexualitu či práva (nabízí se napsat lidská, ale v tomto případě to příliš nesedí).

Během seriálu dojdete ke spoustě paralelám, protože všechny problémy, které v seriálu hlavní hrdinové řeší, vám někdy můžou být až podezřele povědomé. I dnes totiž někteří lidé vykonávají v podstatě otrockou práci, obchod s lidmi v některých oblastech světa kvete a kdoví, kdo z nás se bude někdy soudit o svá práva.

Konec druhé série tak logicky končí otevřeně a nechá vás napospas domněnkám. Další série se ve Švédsku podle všeho nepřipravuje.

No Comments

Borg vs. McEnroe. Tenis nebyl nikdy fotogeničtější

01/28/2018

Moje znalosti tenisu se omezují jen na fakt, že jsem kdysi randila s chlapem, který se aktivně o tuto hru zajímal a někdy si ji i zahrál. Tak daleko, aby mě vzal na kurt, jsme to ale nedotáhli. Možná i proto, že ani během zápasů českých tenistů nesedím u televize a nefandím. Do kina na film Borg/ McEnroe mě tedy přivedly spíš pochvalné recenze a zájem o severskou kinematografii než fanouškovství.

Až po zhlédnutí filmu jsem si vygooglovala, že Švéd Björn Borg vyhrával od poloviny 70. let French Open a Wimbledon jako na běžícím páse. Ve Švédsku jsem na něj však už narazila, bývalý tenista je dnes totiž majitelem oděvní značky Björn Borg AB, která se specializuje na produkci sportovního oblečení a spodního prádla.

Vraťme se však k filmu. Ten ukazuje atmosféru Wimbledonu 1980, kdy se proti Björnu Borgovi postavil Američan John McEnroe. Snímek však není záznamem tenisového zápasu, ukazuje osudy obou hráčů, které vyvrcholí zápasem ve finále. A zatímco Borg obhajuje svůj pátý titul, McEnroe chce sesadit tenisovou legendu z trůnu Wimbledonu. Oba jsou výborní sportovci, ale neskutečně odlišní.

McEnroe, kterého ztvárnil Shia LaBeouf, působí nevyrovnaně, při zápasech se hlasitě dohaduje a mezi diváky není oblíbený. Borg zůstává stoicky klidný, závislý na rituálech. Jeho pedanství, se kterým kontroluje tenisové rakety, jako by hraničilo s mentální poruchou.

Björna Borga si zahrál švédský herec Sverrir Gudnason, kterého možná (ne)znáte z filmů Call Girl, Vážná hra (Den allvarsamma leken) nebo Láska a citróny (Små citroner gula). Nejnověji si má zahrát v americkém filmu Dívka v pavoučí síti (The Girl in the Spider’s Web), pokračování trilogie Milénium Stiega Larssona.

Týmy obou tenisových hvězd očekávají výhru, fanoušci podpisy, přítelkyně zájem, trenéři výkon… A to všechno na oba padá. Nervozita stoupá i ve filmu spolu s blížícím se finále. Pokud přijdete do kina stejně nepoučeni o sportovní historii jako já a předem jste si nenašli ani výsledek zápasu, dokáže vás film vyšponovat do nejvyšších obrátek, jako byste se měli turnaje sami zúčastnit. Záběr s Borgem střídá záběr ukazující McEnroa. Vlastně ani netušíte, komu byste měli fandit. Ve finále pak možná uvidíte, že i tenis může být fotogenický.

Možná vás pak překvapí, že se natáčelo také na pražské Štvanici a že si ve filmu zahrála také Tuva Novotny, jejíž otec pochází z Prahy a ona sama v Česku studovala. A nebyl by to alespoň částečně švédský film, kdyby si v něm nezahrál také Stellan Skarsgård, tentokrát v roli trenéra Björna Borga.

1 Comment