Roboti jsou tady. Zatím jen v seriálu Äkta människor

06/10/2018

Mám dojem, že seveřané často přicházejí s přelomovými nápady, ale buď se na jejich výtvory zapomene, nebo je někdo přeloží a proslaví se, zatímco severští tvůrci zůstávají na pozadí. Myslím, že se tomu tak děje hlavně v kinematografii. Kdo zná film Muži, kteří nenávidí ženy v americkém podání s Danielem Craigem v hlavní roli? A kdo si vzpomene na původní švédský snímek s přesvědčivým Michaelem Nyqvistem a rebelskou Noomi Rapace? Myslím, že většina lidí si vybaví spíš americkou verzi.

 Äkta människor vs. Humans

Nejinak tomu bývá u seriálů. Když Švédská televize natočila seriál Äkta människor (Skuteční lidé, Real Humans), inspirovala britský Channel 4 a americké AMC k natočení seriálu Humans. Nejdřív jsem se dočetla o anglicky mluvené verzi a až poději narazila na švédskou předlohu. Hned však bylo jasné, že Äkta människor prostě musím vidět, a to nejen proto, abych se necítila trapně, jak poslední měsíce zanedbávám švédštinu, ale i proto, že všichni snad čekáme na moment, kdy v openspacech převezmou naše místa roboti a my budeme moct celé dny lelkovat, zahradničit, číst si nebo cestovat.

Jenže takhle jednoduché to podle švédských tvůrců nebude. Robota si můžete podle nich koupit, ale nemůžete s ním obchodovat, obvykle ho však zaměstnáváte. Jenže roboti nemají práva jako lidé, byť někteří byli osvobozeni pomocí kódu Davida Eichera.

Děti Davida Eichera chtějí osvobodit roboty

Díky tomuto kódu získali vlastní vůli, nezávislost na lidech, umí se sami rozhodovat a žít, navazovat přátelství a také se zamilovávat. Mezi lidmi a roboty tak začínají vznikat partnerské vztahy, o jejich právech pak rozhoduje také soud, jenže nic není vyhráno.

Někteří roboti se cítí být dětmi Davida Eichera a chtějí dát svobodnou vůli všem existujícím robotům. I proti nim bojuje extremistická skupina Äkta människor, která působí spíš jako neonacistická organizace. Její členové zásadně nakupují potraviny produkované pouze lidmi a čas od času dorazí na robotí večírek s baseballovými pálkami.

Seriál není nijak časově ukotven. Vše působí, jako by se děj odehrával dnes. Když už je lidstvo tak daleko, že vytvořilo dokonalého robota, lidskou kopii, kam se poděla Tesla a domácnost řízená umělou inteligencí? říkáte si při sledování.

Tohle mi něco připomíná

Někteří z diváků by mohli tvůrcům vytýkat scény bez častých dějových zvratů a snad trochu i severskou studenost, ale to ode mě nečekejte. Seriál navíc ocení ti, kteří se zajímají o LGBT, etnicitu, sexualitu či práva (nabízí se napsat lidská, ale v tomto případě to příliš nesedí).

Během seriálu dojdete ke spoustě paralelám, protože všechny problémy, které v seriálu hlavní hrdinové řeší, vám někdy můžou být až podezřele povědomé. I dnes totiž někteří lidé vykonávají v podstatě otrockou práci, obchod s lidmi v některých oblastech světa kvete a kdoví, kdo z nás se bude někdy soudit o svá práva.

Konec druhé série tak logicky končí otevřeně a nechá vás napospas domněnkám. Další série se ve Švédsku podle všeho nepřipravuje.

No Comments

100 Code. Kde se ve Švédsku bere tolik pomatenců?

12/16/2017

Bylo to někdy na začátku adventu, seděla jsem s kamarádkou v jednom nejmenovaném kavárenském řetězci a labužnicky popíjela kávu bez kofeinu se sojovým mlékem, byť je mi jasné, že pro některé podobný nápoj ztrácí jakýkoliv smysl.

Povídaly jsme si o seriálech a já zmínila ten poslední severský, který jsem právě zhlédla, totiž 100 Code. Moje kamarádka se podivila, jak jsou ty severské seriály drsné a děsivé a ten můj současný dokonce přirovnala ke knihám Stephena Kinga.

Při připomenutí si několika posledních severských seriálů, které jsem zhlédla, se neubráním otázce, kde se bere tolik děsivých nápadů v myšlenkách tamních scenáristů. Po seriálech jako Bron, Okkupert nebo nyní i 100 Code by mě obyčejný seriál už nezaujal, laťka je nastavená výš (a nebo také na děsivější úroveň, z níž není cesta zpátky).

A děj 100 Code (The Hundred Code)? Po švédských parcích se potulují psychicky narušení jedinci, šílenci a podivné existence napadající nicnetušící ženy, chodkyně, běžkyně. Do toho všeho přiletí do Stockholmu newyorský kriminalista Tommy Conley, kterého sem zavede starý nevyřešený případ. Ten, jak se ukazuje, může mít souvislost s řáděním poměrně sofistikovaně organizované skupiny. Její členové se seznamují na internetu, kde se nebojí vyjadřovat své zvrácené fantazie. A neváhají je také realizovat. Ve Švédsku případ vyšetřuje zkušený policista Mikael Eklund, a tak to Američan nemá jednoduché.

Seriál se rozjíždí pomalu, ale o to zajímavější je konec. Podezřelí se mění pomalu s každým dílem, případ se vyvíjí a stejně tak vztahy hlavních postav. Působivý je také příběh dcery policisty Mikaela Eklunda, která se nemůže vyrovnat se smrtí své matky a navíc se dá tajně dohromady s kolegou svého otce, který rozhodně nepatří mezi slušnou část místní policejní stanice.

Jak už jsem nastínila výše, konec zůstává otevřený, jako by se tvůrci připravovali na natáčení další série. S tou se ale už bohužel nepočítá. Roli Mikaela Eklunda totiž ztvárnil Michael Nyqvist, oblíbený švédský herec, který koncem června 2017 zemřel, podlehl rakovině plic. A najít náhradu za ve Švédsku tak známého herce? To by nešlo. A tak 100 Code zůstane jedním z posledních seriálů, v němž si Michael Nyqvist zahrál jednu z hlavních rolí.

No Comments

Rusko obsadilo Norsko. V seriálu Okkupert

07/9/2017

Budoucnost nepřinesla naší planetě nic dobrého, lidstvo je zmítáno klimatickou krizí. Norsko se proto rozhodlo změnit dosavadní směr. Dáme světu technologii, kterou budou využívat následující generace, tvrdí odhodlaně norský premiér, kterého vynesl do vládního křesla slib skoncovat s využíváním fosilních paliv. Svůj předvolební program splní a Norsko skutečně zastaví těžbu ropy a zemního plynu. Tak začíná poměrně odvážně natočený norský seriál Okkupert (Occupied, Okupace) z roku 2015.

Nemusíte být jasnovidci, abyste tušili, že reakce evropských států nejsou pozitivní. Představitelé Evropské unie protestují a Norsko musí počítat s tvrdými sankcemi. Pozastavení těžby se však nelíbí ani Rusům, kteří dostanou ropné vrty pod svou kontrolu. Bez jediného výstřelu.

Za všechno ne(může) Jo Nesbø

A aby se to všechno ještě trochu zkomplikovalo, scenáristé zasadili příběh do pomyslné budoucnosti, kdy Spojené státy už dávno nejsou členy NATO. Norsku nikdo nepomůže a tamním politikům nezbývá než lavírovat v diplomatických kličkách.

Mezi tvůrce seriálu patří také u nás známý spisovatel Jo Nesbø a za jedinou nelogičnost příběhu lze považovat zájem Ruska na norské ropě. Proč by Rusko mělo pomáhat evropským státům s nezbedným Norskem? Z dnešního pohledu se to zdá nelogické, v budoucnosti se ale může stát cokoliv.

Přesvědčivě jsou naopak vykresleny hlavní postavy. Chovali se Čechoslováci v srpnu 68 podobně? napadne vás při sledování. Někteří hrdinové věří či spíš doufají v optimistickou budoucnost a zachovávají klid, jiní na příchodu Rusů do Norska vydělávají, zatímco další protestují a upozorňují na přečiny, jichž se ruští okupanti dopouštějí (myslím, že v tomhle bodě se norská produkce drží raději při zemi).

S každým dalším dílem se stupňuje napětí, situace v zemi je nepřehlednější a mnozí hlavní hrdinové už zřejmě ani netuší, na čí straně je pravda. Viníci se hledají těžko a vyjednávání s Ruskem komplikuje partyzánská organizace Free Norway.

Okkupert, Lilyhammer, Mammon… A české seriály

Ministerského předsedu ztvárnil Henrik Mestad, známá tvář ze severské gangsterky Arme Riddere (Jackpot) nebo seriálu Lilyhammer. Jednu z hlavních postav si zahrál také Eldar Skar, který se objevil v seriálu Mammon.

Kdybychom porovnali českou a norskou produkci, bylo by to zvláštní srovnání. Česká televize představila v roce 2015 Doktora Martina, na ČSFD špatně hodnocenou kriminálku Místo zločinu Plzeň a na Českých lvech bodovala produkce HBO se seriálem Vladimíra Michálka nazvaným Mamon, který vychází z norské předlohy (ten jsem ještě neviděla a plánuji to napravit).

Česká historie i současnost je plná zajímavých témat a dalo by se podle ní inspirovat k natočení poutavějších a realističtějších příběhů než k vyčpělému vyprávění o špičkovém lékaři, který skončí ve vesnické ordinaci. Neobjevil se podobný motiv už v Nemocnici na kraji města? Ale možná jsem příliš kritická a měla bych víc sledovat iVysílání České televize (ano, televizor stále nemáme).

Politický thriller Okkupert bude mít druhou sérii, premiéra se zřejmě chystá na říjen 2017.

No Comments