Pussyhat Project. Pletení může být politická aktivita, ale růžové se nezbavíš

01/15/2017

Zatímco já už rok (!!!) pletu dvoubarevnou šálu pro kamaráda, v některých amerických domácnostech se pletou jasně růžové čepice s kočičíma ušima mnohem rychleji.

Deadline je stanoven na 21. ledna, kdy do ulic vyrazí Američanky a Američané, aby poukázali na překážky, se kterými se ženy stále musejí potýkat, tedy například na diskriminaci v zaměstnání, nižší platové ohodnocení nebo sexuální obtěžování.

Jde ale také o Donalda Trumpa a jeho sexistické výroky. Women’s March je totiž naplánován na den po inauguraci nového amerického prezidenta.

Women's March

Zřejmě by mělo jít o největší demonstraci svého druhu vůbec, přitom to všechno začalo jako rozhořčení na sociálních sítích.

Když se jedna důchodkyně žijící na Havaji dozvěděla o výsledku amerických voleb, napadla ji myšlenka na uspořádání pochodu. Vytvořila stránku události a do druhého dne se k ní přidalo 10 tisíc lidí. Od té doby čísla stále stoupají, pochodu ve Washingtonu se nejspíš zúčastní více než 160 tisíc lidí a další stovky akcí se konají po celých Spojených státech i ve světě.

Růžové čepice. Je to dobrý nápad?

Na zahraničních demokraciích mě nejvíc fascinuje zapojení volnočasových aktivit do politiky. U příležitosti této akce se rozhodli ti, kteří rádi pletou, vyrobit čepice, o kterých jsem se zmínila výše. Měly by být růžové a měly by mít kočičí uši.

Tato iniciativa se nazývá Pussyhat Project a na oficiálních stránkách se dozvíte, jak si podobnou pokrývku hlavy jednoduše uplést.

Zní to skvěle, ale… Nepotřebuje diskuze o lidských právech něco přínosnějšího než růžové čepice? A proč zakládat ženství právě na růžové, tedy dalším stereotypu?

Nad tím se pozastavuje i komentátorka Washington Post, která pletařkám příliš nefandí. Jenže sám Washington Post má trochu máslo na hlavě. Na obálku časopisu Express o pochodu žen ve Washingtonu umístil mužský genderový symbol. A růžová taky nechybí.

No Comments

Je pletení jako jóga? aneb když vás nebolí prsty jen od klávesnice

05/20/2016

V jednom z článků The Telegraph přirovnává autor pletení k józe. První je cvičení s prsty, druhé s celým tělem, první vyžaduje soustředění a druhé taky. Během pletení první náročnější dvoubarevné šály, kterou si tak trochu „objednal“ můj kamarád, jsem zjistila, že se musím soustředit na barvy, pohyby prstů, posouvání příze a podobně. Existují samozřejmě i zkušenější pletařky a pletaři, kteří tohle všechno zvládají rychlostí blesku a ještě stihnou sledovat seriály, ale mezi ně zatím nepatřím.

Proto mě pobavila otázka nicnetušící kolegyně, jestli při pletení sleduji film nebo seriál. Trochu ji udivila moje negativní odpověď. Proč by si člověk je tak koupil klubka příze a motal se s nimi, když dnes můžete všechno koupit hotové?

V zahraničí je pletení celkem oblíbená zábava. Nejen pro ten nositelný výsledek. Na stránkách Wool And The Gang jsem našla zajímavé statistiky. 68 % uživatelů nebo zákazníků stránek tvrdí, že jim pletení či háčkování pomáhá odbourávat stres, 48 % zas tyto činnosti pomáhají odpočívat a 34 % dokonce říká, že pletení zvyšuje sebevědomí.

Má to něco do sebe, zjistila jsem. Nejdřív zápolíte s prvními uzlíky, zamotáte se do klubka. A když „to“ po několika dnech či týdnech máte, začnou vám řádky rychle pomalu přibývat. V tu chvíli si uvědomíte (nebo taky ne), jak uklidňující pletení je (a jaký je to zabiják času!).

Pletení není jen pro holky, což dokazuje řada mužů na internetu. Dobré jsou třeba tutorialy od YouTubera, který si říká RJ Knits. Natočil mimo jiné vtipné pletařské video ve stylu módních bloggerek na téma What Is In My Bag.

Pletení zdar! Příště se třeba dostanu k něčemu praktičtějšímu.

No Comments