Forbrydelsen. Článek i o tom, proč Sarah Lund nosí svetry

04/29/2017

Dánský seriál Forbrydelsen (The Killing, Zločin) jsem začala sledovat před několika lety a skončila se závěrem první série. Přišly jiné seriály. Třeba Bron, o kterém jsem už také psala, Mammon nebo gangstersky vtipný Lilyhammer. Teď jsem se k němu vrátila. Znáte snad lepší způsob, jak trávit studené a deštivé jarní víkendy?

Hned na začátku musím zmínit svetry. Hlavní hrdinka Sarah Lund totiž obvykle nosí přiléhavé kalhoty nebo džíny, kozačky a svetry s norskými vzory. Kdyby byl hlavním hrdinou muž, zřejmě by toto téma nikdo neotevřel, ale v souvislosti se seriálem Forbrydelsen vždycky najdete alespoň krátkou zmínku o minimalistických kostýmech hlavní ženské postavy.

Jak kdesi prozradila kostymérka, vybrala tuto uniformu, aby ukázala, jak si Sarah Lund věří. Nemusí si zvyšovat sebevědomí vzhledem, protože jejím posláním je především vyřešit případy, ke kterým se dostane. Svou civilností se tak Sarah Lund stává postavou, se kterou se s klidem můžete ztotožnit.

Práce má někdy přednost

Sarah Lund je elitní kriminalistka, ale osobní život je spíš v troskách, nedaří se jí navázat uspokojivý partnerský vztah, se synem si nerozumí a na něj ani na svou matku nemá čas. Jak rodině vysvětlit, že práce má někdy přednost?

Už s prvním dílem seriálu plánuje Sarah skončit svou kariéru u kriminálky, chce se přestěhovat za přítelem do Švédska. Právě však pracuje na posledním případu a ten musí dotáhnout do konce. Paradoxně mu obětuje svůj osobní život.

Následující dvě série jsou koktejlem aktuálních problémů. Do druhé série přimíchal scenárista Islámský stát a působení dánských jednotek v Afghánistánu, ve třetí se pak dotýká problematiky propojení politiky a byznysu. A také mnohem detailněji ukazuje osobnost a soukromý život komisařky, což je od scenáristy příprava na potýrání věrného diváka.

Jak se tvůrci pomstili divákům

Během závěrečných scén se totiž Sarah Lund dostane do bezvýchodné situace, jako by se tvůrci rozhodli uštědřit divákovi poslední ránu z milosti. Děkujeme, že jsi to vydržel, ale konec musí být hodně realistický, mnuli si nejspíš ruce při psaní scénáře, v němž touha po moci ovládá postavy seriálu natolik, že převálcuje i otcovskou lásku.

Seriál Forbrydelsen se stal populárním nejen v Dánsku, ale také ve Velké Británii, kde ho odvysílala BBC. A nebyli by to Američané, kdyby nenatočili remake. The Killing vysílal nejprve kanál AMC, Netflix pak natočil ještě čtvrtou šestidílnou sérii.

No Comments

Přelom ledna a února – na věnování věcí doba vhodná. Moje zkušenosti s Vinted a Vše za odvoz

02/7/2017

„Proč to nevyhodíš? Podívej se, kolik s tím máš práce,“ divila se mi kolegyně, zatímco jsem domlouvala poslední detaily schůzky se zájemkyní o lesk na rty, který jsem dostala a nakonec nikdy nepoužila.

Podobné věci během nepravidelných úklidů nemilosrdně vyhazuji do koše. A nebo visí ve vzduchu ještě jedna varianta, kterou jsem využívám v případě oblečení, totiž vystavení na on-line tržišti Vinted.

Jak se však ukázalo, inzerovat na Vinted znamená tiché přiznání, že se mi daná věc nehodí a že bych ji nejradši vyhodila. Jenže málokdo odolá vidině výdělku, respektive náhrady části ztráty, a tak se vesele obchoduje s potenciálním odpadem. Ano, můžete na Vinted sehnat skvělé oblečení za hubičku, ale můj případ to není.

Tentokrát jsem vyzkoušela něco nového.

Když je vám líto to vyhodit

Zjistila jsem, že mi v domácnosti přebývá spousta věcí, kterých bych se ráda zbavila. Současně jsem však nechtěla vytvářet další odpad. Neměla jsem to srdce vyhodit květiny, jednou použitý lak na nehty nebo komodu, s níž jsem strávila dlouhé roky. V tu nejvhodnější chvíli jsem objevila web VšezaOdvoz.cz, kde se můžete zaregistrovat a nabízet přebytky nebo naopak najít vytouženou věc, kterou v současné době nechcete kupovat a nebo si ji nemůžete dovolit.

Nakonec jsem udala vše, co jsem nabídla k darování. Několik minut po zveřejnění fotek se mi sešlo tolik nabídek, že jsem na ně nestačila odpovídat. Věci jsem obvykle předala těm nejrychlejším zájemcům, i když se sem tam objevily snahy o zvrácení výsledku. Za jedny omalovánky mi byla slibována čokoláda i okamžitý odvoz do hodiny. Někdy se navíc objevily hry na city („Jsem invalidní důchodkyně a právě tohle by mi dost pomohlo“), ale odolala jsem.

Měli jste někdy doma tisícovku nepotřebných předmětů?

Několik kosmetických drobností jsem nabídla zdarma také na Vinted, ale na tomhle webu jsou uživatelé zvyklí na obchodování. Pokud se potřebujete něčeho použitelného zbavit, je VšezaOdvoz.cz trefou do černého.

Zatím jsem darovala celkem 9 věcí, přičemž v žebříčku VšezaOdvoz.cz vede uživatelka, která zatím darovala 1 348 předmětů a 18 jich získala. Marně přemýšlím, jestli jsem kdy měla tolik přebytečných věcí. Asi ne. A doufám, že se bez nich obejdu.

1 Comment

Jezdil na kole po New Yorku a fotil na kinofilm. Život Billa Cunninghama byl zajímavější než módní výstřelky

06/28/2016

Fotograf je pro mě člověk, který je víc než pouhý zachycovač reality. Myslím, že by měl ukazovat realitu svýma očima, uplatňovat v ní svou osobnost.

Těžko říct, jestli by se do téhle mojí škatulky vešel Bill Cunningham, legenda, která pro The New Work Times fotila módu téměř 40 let – někdy na přehlídkových molech, ale hlavně v ulicích. Před několika dny ve věku 87 let tento fotograf zemřel, a tak jsem si znovu připomněla povedený dokumentární snímek Bill Cunningham New York z roku 2010.

Bill Cunningham jezdil na kole ulicemi New Yorku a fotil lidi, kteří ho zaujali módním výrazem. Vyhledával především osobnosti vystupující z řady. Život tohoto fotografa ale také trochu vystupuje.

Za celý svůj život prý neprožil jediný románek nebo velkou lásku. Jeho životem bylo focení a na nic jiného neměl čas, jak tvrdil. Bydlel v malém pokoji ve známé Carnegie Hall (!), který spíš připomínal pracovnu či archiv negativů.

Fuji to jistí

A když jsme u negativů… Je třeba připomenout, že stále fotil na kinofilm od Fuji (čehož si můžete všimnout ve zmíněném dokumentu). Jeho život byl tak v kontrastu s módními výstřelky, které zachycoval.

„Ulice ke mně mluví,“ tvrdil a zároveň dodával, že fotit se má nenápadně, téměř neviditelně, aby výsledné fotografie působily co nejpřirozeněji.

Později začal přispívat také na web The New York Times krátkými podcasty. Byl tedy fotograf, dokumentarista nebo spíš módní komentátor? Na Billa Cunninghama jsou všechny snahy o škatulkování krátké.

No Comments