Borg vs. McEnroe. Tenis nebyl nikdy fotogeničtější

28. 1. 2018

Moje znalosti tenisu se omezují jen na fakt, že jsem kdysi randila s chlapem, který se aktivně o tuto hru zajímal a někdy si ji i zahrál. Tak daleko, aby mě vzal na kurt, jsme to ale nedotáhli. Možná i proto, že ani během zápasů českých tenistů nesedím u televize a nefandím. Do kina na film Borg/ McEnroe mě tedy přivedly spíš pochvalné recenze a zájem o severskou kinematografii než fanouškovství.

Až po zhlédnutí filmu jsem si vygooglovala, že Švéd Björn Borg vyhrával od poloviny 70. let French Open a Wimbledon jako na běžícím páse. Ve Švédsku jsem na něj však už narazila, bývalý tenista je dnes totiž majitelem oděvní značky Björn Borg AB, která se specializuje na produkci sportovního oblečení a spodního prádla.

Vraťme se však k filmu. Ten ukazuje atmosféru Wimbledonu 1980, kdy se proti Björnu Borgovi postavil Američan John McEnroe. Snímek však není záznamem tenisového zápasu, ukazuje osudy obou hráčů, které vyvrcholí zápasem ve finále. A zatímco Borg obhajuje svůj pátý titul, McEnroe chce sesadit tenisovou legendu z trůnu Wimbledonu. Oba jsou výborní sportovci, ale neskutečně odlišní.

McEnroe, kterého ztvárnil Shia LaBeouf, působí nevyrovnaně, při zápasech se hlasitě dohaduje a mezi diváky není oblíbený. Borg zůstává stoicky klidný, závislý na rituálech. Jeho pedanství, se kterým kontroluje tenisové rakety, jako by hraničilo s mentální poruchou.

Björna Borga si zahrál švédský herec Sverrir Gudnason, kterého možná (ne)znáte z filmů Call Girl, Vážná hra (Den allvarsamma leken) nebo Láska a citróny (Små citroner gula). Nejnověji si má zahrát v americkém filmu Dívka v pavoučí síti (The Girl in the Spider’s Web), pokračování trilogie Milénium Stiega Larssona.

Týmy obou tenisových hvězd očekávají výhru, fanoušci podpisy, přítelkyně zájem, trenéři výkon… A to všechno na oba padá. Nervozita stoupá i ve filmu spolu s blížícím se finále. Pokud přijdete do kina stejně nepoučeni o sportovní historii jako já a předem jste si nenašli ani výsledek zápasu, dokáže vás film vyšponovat do nejvyšších obrátek, jako byste se měli turnaje sami zúčastnit. Záběr s Borgem střídá záběr ukazující McEnroa. Vlastně ani netušíte, komu byste měli fandit. Ve finále pak možná uvidíte, že i tenis může být fotogenický.

Možná vás pak překvapí, že se natáčelo také na pražské Štvanici a že si ve filmu zahrála také Tuva Novotny, jejíž otec pochází z Prahy a ona sama v Česku studovala. A nebyl by to alespoň částečně švédský film, kdyby si v něm nezahrál také Stellan Skarsgård, tentokrát v roli trenéra Björna Borga.

1 Comment

100 Code. Kde se ve Švédsku bere tolik pomatenců?

16. 12. 2017

Bylo to někdy na začátku adventu, seděla jsem s kamarádkou v jednom nejmenovaném kavárenském řetězci a labužnicky popíjela kávu bez kofeinu se sojovým mlékem, byť je mi jasné, že pro některé podobný nápoj ztrácí jakýkoliv smysl.

Povídaly jsme si o seriálech a já zmínila ten poslední severský, který jsem právě zhlédla, totiž 100 Code. Moje kamarádka se podivila, jak jsou ty severské seriály drsné a děsivé a ten můj současný dokonce přirovnala ke knihám Stephena Kinga.

Při připomenutí si několika posledních severských seriálů, které jsem zhlédla, se neubráním otázce, kde se bere tolik děsivých nápadů v myšlenkách tamních scenáristů. Po seriálech jako Bron, Okkupert nebo nyní i 100 Code by mě obyčejný seriál už nezaujal, laťka je nastavená výš (a nebo také na děsivější úroveň, z níž není cesta zpátky).

A děj 100 Code (The Hundred Code)? Po švédských parcích se potulují psychicky narušení jedinci, šílenci a podivné existence napadající nicnetušící ženy, chodkyně, běžkyně. Do toho všeho přiletí do Stockholmu newyorský kriminalista Tommy Conley, kterého sem zavede starý nevyřešený případ. Ten, jak se ukazuje, může mít souvislost s řáděním poměrně sofistikovaně organizované skupiny. Její členové se seznamují na internetu, kde se nebojí vyjadřovat své zvrácené fantazie. A neváhají je také realizovat. Ve Švédsku případ vyšetřuje zkušený policista Mikael Eklund, a tak to Američan nemá jednoduché.

Seriál se rozjíždí pomalu, ale o to zajímavější je konec. Podezřelí se mění pomalu s každým dílem, případ se vyvíjí a stejně tak vztahy hlavních postav. Působivý je také příběh dcery policisty Mikaela Eklunda, která se nemůže vyrovnat se smrtí své matky a navíc se dá tajně dohromady s kolegou svého otce, který rozhodně nepatří mezi slušnou část místní policejní stanice.

Jak už jsem nastínila výše, konec zůstává otevřený, jako by se tvůrci připravovali na natáčení další série. S tou se ale už bohužel nepočítá. Roli Mikaela Eklunda totiž ztvárnil Michael Nyqvist, oblíbený švédský herec, který koncem června 2017 zemřel, podlehl rakovině plic. A najít náhradu za ve Švédsku tak známého herce? To by nešlo. A tak 100 Code zůstane jedním z posledních seriálů, v němž si Michael Nyqvist zahrál jednu z hlavních rolí.

No Comments

Cože to děláš? Aha, tomu nerozumím

25. 11. 2017

„A co vlastně děláš?“ zeptala se mě jedna bývalá kolegyně, kterou jsem čirou náhodou potkala. Jakmile jsem začala odpovídat, rychle zaujala mně už známý obranný postoj.

Chovala se, jako by okolo procházel nějaký hodně dotěrný street fotograf. Dlaněmi si pomalu zakrývala obličej a pro jistotu ještě zavrtěla hlavou. „Tomu já vůbec nerozumím,“ dodala všem těm gestům slova. A tak jsem dořekla první a současně poslední větu týkající se náplně práce a raději změnila téma.

Ten týden jsem se už s obranným postojem setkala. Jednoho večera jsme seděli s kamarádem u čaje a piva a já jsem mu předkládala zjednodušenou verzi náplně své současné práce. Také zavrtěl hlavou a zvedl ruce před sebe. I on nakonec dodal, že „tomu fakt nerozumí“.

Jako by se v myslích lidí vytvořil blok vůči činnostem, které alespoň trochu zavánějí něčím technickým. A to i přesto, že v mém případě nejde o nějaký sofistikovaný development nebo zásadní posun. Zatímco před rokem a půl jsem pro webové stránky připravovala obsah, dnes se snažím, aby články a fotky dostaly pokud možno povedenou vizuální podobu. Tvorba webových stránek se však v myslích některých lidí mění doslova v magii.

Nikdy jsem se nad podobným přístupem nezamýšlela, protože všichni moji kamarádi vlastní chytrý telefon, někteří blogují, ti zdatnější mají jednoduché webové stránky, které si sami spravují, snad všichni bez výjimky tráví na internetu dlouhé hodiny, protože jinak to už dnes snad ani nejde.

Na to, kde se zmíněný blok vzal, jsem zatím nepřišla. Příště se ale ve vysvětlování nedám přerušit panikou v očích.

No Comments